Hody, hody, doprovody aneb jak se na Velikonoce šupalo v Nepomuku, Jiterní Vsi a Šalmanovicích

            Nedělní den 31. 3. 2024 byl ve znamení pomlázek, košíků, řehtaček a říkanek. Když odbila desátá hodina, děti se vydaly na koledu. Byly totiž Velikonoce. Koleda čítala pět kluků a tři děvčata. Vyráželo se z Nepomuku. Tolik známá říkanka „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný…“, zazněla v každém stavení, které děti navštívily.  Pomlázkami se šupalo sem a tam.

Hospodyňky byly milé a štědré, dětičky si vykoledovaly krásně malovaná a nabarvená vejce, čokoládičky a spoustu dalších dobrot. Nejen hospodyňky dostaly vyšleháno. Schytalo to i několik chlapů, kteří výprasku neutekli. Malí koledníčci zavítali i do Jiterní Vsi, a pak také do Šalmanovic, kde obešli několik domů.                                                                            Úsměv vyšlehaných dodával dětem odvahu. Během mžiku šel ostych stranou a pomlázky se chvílemi ani nezastavily. Košíčky, které si koledníčci nesli, se cestou zaplnily až po okraj. Radost z vykoledovaných dobrot neutichala. A chuť k obědu nepřicházela.                      Hospodářům i hospodyňkám velké díky za štědrou koledu a příští rok se budou dětičky opět těšit na šlehanou.

                                                                                                                 Bc. Lucie Králová

Svátky jara, plné sluníčka a pohody

Velikonoční svátky a s nimi spojené čtyři dny volna se přímo nabízely k jarním výletům a práci na zahradách a zahrádkách. V okolních vesnicích a městech se to doslova hemžilo kulturními akcemi, velikonočními výstavami a květinovými jarmarky. Někteří po zimě oprášili kola a vyrazili se s dětmi projet do přírody.

Velikonoce bez pochyby ovlivnily i náš jídelníček. Nádivky, mazance a beránci provoněli každou domácnost. V meníčku samozřejmě nechyběly vajíčkové speciality a „koprovka“ byla ve většině domácností číslem jedna.  Hojnost jídla, malovaná vajíčka a velikonoční výzdoba domácností a zahrad na nás dýchala z každého koutu a dodávala tu pravou sváteční atmosféru.

Pro zpříjemnění Velikonoc již třetím rokem pořádají šalmanovičtí hasiči velikonoční zábavu.  A tak sobotní večer patřil rockové kapele Kredencz. Vlastní tvorbou i přebranými hity pro „staré páky“ rozbouřila nejen srdce rockerů, ale i dříve narozených a teenagerů. Hojná účast místních i přespolních příznivců, kteří zcela zaplnili místní sál, potvrdila zvyšující se popularitu této kapely.

Zatímco nedělní dopoledne většina vesnice vyspávala po bujaré noci, děti se vydaly na tradiční velikonoční řehtání. Vyzbrojeni pomlázkami a řehtačkami obcházely vybraná stavení. Za říkanku a vyšlehání hospodyňky na zdraví si vykoledovaly malovaná vajíčka a plno sladkých dobrot. V některých staveních je i k polednímu vítali ospalí a zmačkaní „strejčkové a tetičky“.  Domů se děti vracely s plnými košíky a pusou upatlanou od čokolády. O velikonočním pondělí ještě v malé partě obešly několik stavení v Nepomuku. To, aby nepomuckým ženám nebylo líto, že přišly o velikonoční vyšlehání. Koleda je přeci jen náročná túra a zvládnout obě dvě vesnice najednou „malými kroky“ se opravdu nedá.

Letošní velikonoční svátky proběhly v záplavě teplého počasí, jarního sluníčka a ne jako před pár lety, kdy se děti zmrzlé na kost brodily po kotníky ve sněhu. O to veseleji a radostněji se prožívaly.  

Martina Korandová

Velikonoční řehtání

            Na Velikonoční neděli se děti ze Šalmanovic a Nepomuku obzvláště těšily. Z vyhřátých pelíšků je vytáhlo jarní sluníčko a vůbec jim nevadilo, že si letos musely o hodinu přivstat. O velikonočních svátcích se měnil zimní čas na letní. Letošní koledovačka byla do poslední chvíle ze zdravotních důvodů v ohrožení. V týdnu před Velikonocemi začalo postupně s horečkou a nachlazením odpadat jedno děcko za druhým. Sedmnácti dětem se tolik obávaný a škodolibý nešvar však vyhnul a mohly se zúčastnit velikonočního řehtání v Šalmanovicích. Sraz všech koledníků a jejich dospěláckého doprovodu byl jako tradičně u Smetanů. Odtud se i přes již zmíněné ztráty dosti početná skupinka s nezbytnou výbavou a po známé trase vydala koledovat do svých domovů, k babičkám, tetičkám, sousedkám a známým. Za společně odříkanou koledu a vyšlehání hospodyňky byly děti odměněny malovanými vajíčky a sladkými dobrotami. Od posledního navštíveného stavení se s plnými košíky rozešly do svých domovů. Tak vám povím, že tohle nedělní dopoledne uteklo snad rychleji než jakékoliv jiné. Nebo se mi to jen zdálo?

Martina Korandová

Velikonoční řehtání

Rachot řehtaček se letos po Šalmanovicích rozezněl na Boží hod velikonoční 5. dubna. Po deváté hodině se průvod jedenadvaceti koledníků za doprovodu dospělých vydal na náročnou cestu. Jednoho koledníčka maminka ještě popovážela v kočárku, ale i ten už za rok bude určitě cupitat s ostatními. Děti postupně zavítaly do svých domovů, k maminkám, babičkám a tetičkám. Za společně odříkanou říkanku a vyšlehání pomlázkou si od hospodyněk vykoledovaly štědrou nadílku. Košíky se jim rychle plnily malovanými vajíčky a sladkými dobrotami, které děti mlsaly už po cestě. Těžké košíky a ne zrovna vlídné počasí se značně podepsalo na jejich počátečním elánu. Okolo poledního velikonoční řehtání ukončili a rozešli se do svých domovů na teplou polévku pro zahřátí a vydatný oběd. Na Velikonoční pondělí ještě koledníci v malé partě navštívili nepomucké ženy a dívky. I v sousedním Nepomuku byli mile přivítáni a štědře obdarováni. Po sladkých dobrotách se jen zaprášilo a z vykoledovaných vajíček se v rodinách koledníků skládal jídelníček několik dnů. Ale to už k Velikonocům patří!  

Jménem dětí a rodičů bych chtěla poděkovat všem hospodyňkám za milé přijetí, bohaté občerstvení a ještě bohatší nadílku.

Martina Korandová    

26.08.2014

Velikonoční řehtání

O Velikonocích v  roce 2010 jsme v naší vesnici založili novou tradici – Velikonoční řehtání. Tak jako poprvé, tak i po páté, se všichni koledníci o Velikonoční neděli sešli u Smetanů. Letos holky Králů kromě nutné výbavy koledníka dorazily i s žebřiňáčkem, že prý na nejmladší sestřičku Štěpánku… Když doběhl i ten nejposlednější koledníček, vydaly se děti za doprovodu dospělých na koledovačku po vsi. Není možné s nimi během dopoledne obejít všechna stavení. A tak s pomlázkou zavítaly jen do svých domovů k maminkám, do stavení ke svým babičkám, tetičkám a známým. Za krásnou říkanku a vyšlehání si vykoledovaly malovaná vajíčka, čokoládky a plno laskomin. Vyřehtaná odměna v košíčkách koledníkům rychle přibývala. Zhruba v polovině cesty již musela malá Štěpánka opustit svůj povoz a cupitat po svých.  Žebřiňáček děti využily jako odkládací vozík na košíky. Koledování se jim opět moc líbilo. Od poslední chalupy utíkaly do svých domovů a těšily se, až si vysypou své košíčky a spapají všechny ty dobroty.

Nesmím však zapomenout na „tatínkovskou koledu“. Po té loňské se zprvu zdráhali. Jít či nejít?! „Vždyť to koledování je náročnější než Masopust! Chlapi, tradice je tradice – musíme jít!!!“ A tak se parta místních chlapů za hudebního doprovodu harmonikáře „Jiřina“ vydala na velikonoční obchůzku. Koledníci navštívili hospodyňky a mladá děvčata v Šalmanovicích, Nepomuku i Jiterní Vsi. Za netradiční říkanku a řádné vyšlehání si vysloužili štamprličku lahodného moku a i něco dobrého na zub. Obávané tatínkovské koledování se proměnilo v putování s pomlázkou, později však až ve vrávorání, které se protáhlo do pozdních nočních hodin.

Od Velikonočního pondělí se děti i tatínkové opět těší na Velikonoční neděli. Tak hospodyňky za rok zase „Na vyšlehanou…“

Martina Korandová

20.06.2013

S pomlázkou po kotníky ve sněhu

O Velikonoční neděli, 31. března, se vydaly šalmanovické děti na tradiční velikonoční koledování. Přestože kalendářně již bylo jaro, počasí v tento den bylo přímo vánoční. Žádné jarní sluníčko, kvetoucí kočičky ani zpěv ptáků. O tom si mohly nechat jenom zdát. Realita byla naprosto jiná. Rtuť teploměru se vyšplhala pouze na tři stupně, sněhu po kotníky a pěkná chumelenice. Děti vyzbrojeny zimními bundami, čepicemi, rukavicemi, pomlázkou, řehtačkami a košíky, se po deváté hodině ranní vydaly pro velikonoční koledu. Ve vsi navštívily několik stavení. Za společnou říkanku si od hospodyněk vyřehtaly malovaná vajíčka a plno sladkých pamlsků. Za výslužku každé řádně vyšlehaly zadnici.  

Podél hlavní silnice cesta rychle ubíhala. Do jednotlivých souhrad se však brodily v tajícím sněhu. Sil rychle ubývalo a únava začínala být silnější než počáteční elán. A tak se k polednímu s plnými košíky rozeběhly do svých domovů, do teplíčka a k talíři horké polévky. 

Perličkou letošního řehtání byla koleda tatínkovská. Pětice odvážných tatínků se zprvu držela s dětmi nebo v jejich těsném závěsu. Za stylovou velikonoční říkanku a zešlehání si od hospodyněk vysloužili štamprličku dobrého moku na zahřátí. Po pár staveních se jejich koledování postupně protahovalo a protáhlo se až do pozdních nočních hodin.

I přes rozmary letošního počasí se dětem i tatínkům koledování moc líbilo. Úsměv na tváři a dobrá nálada je doprovázela po celou velikonoční obchůzku. Všichni se už nyní těší, že se v tak hojném počtu sejdou zase za rok.  

                                                                                           Martina Korandová

10.04.2012

S pomlázkou po vsi

            Svátky jara letos připadly na 7. až 9. dubna 2012. Šalmanovické děti se na svou tradiční obchůzku po vsi vydaly o velikonoční neděli. Na cestě je nedoprovázelo jarní sluníčko, ale pořádná zima. Sněhové vločky se z nebe sypaly jako o Vánocích. A tak musely maminky ze šatníku vyndat již zazimované bundy, čepice a rukavice.

Za zvuku řehtaček a s básničkou Hody, hody, doprovody obcházely děti stavení. Za odříkanou koledu a vyšlehání hospodyňky byly štědře obdarovány. Malované vajíčko, čokoládové pamlsky a bombóny rychle plnily jejich košíčky. Letos nepohrdly ani teplým čajem. I přes nepřízeň počasí nedělní dopoledne rychle uběhlo. Děti se vracely domů s plnými košíčky, s krásnými zážitky a také pěkně promrzlé.

Letošní Velikonoce byly opravdu velmi chladné a paní Zima, obzvláště v tu neděli, dala o sobě pořádně vědět. Tak děti, sejdeme se zase za rok. To si ale objednáme lepší počasí!

                                                                                                          Martina Korandová

29.04.2011

Fotogalerie z velikonočního řechtání ZDE. 

10.05.2010

4.dubna 2010 šalmanovickou návsí se rozeznívá zvuk řechtaček, foukací harmoniky a dětského zpěvu a smíchu. To se sešly všechny děti ze vsi na každoroční velikonoční koledování. S nejoblíbenější říkankou "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný", obcházely děti stavení a nejedné hospodyňce pěkně vyšlehaly pomlázkou zadnici. Za odměnu dostaly malované vajíčko a plno čokoládových dobrot. Od chalupy k chalupě se postupně jejich košíčky plnily, že je ti menší sotva unesly.

Fotogalerie ZDE.

Martina Korandová